I.Kapitola - Přípravy
I. Kapitola
Přípravy
"Lásko, pojď, už je čas" volal jsem na svojí drahou Lili, i když jsem přesně věděl, co mi na to odpoví. Od té doby, co jsme se vzali, na věty tohoto typu odpovídala zásadně :" Vždyť už jdu!" Ale dnešek byl výjímečný, a tak mi odpověděla : " Už jsem tu." Byl vyjímečný hned ze dvou hledisek. Za prvé to bylo přesně 5 let od naší svatby a za druhé 6 let od maturity. Oba jsme studovali na jednom městském gymplu a dnes je setkání s naší třídou. Vlastně vůbec nevím, co se se všemi stalo! Co asi teď dělají Pepe, Kája, Honza, Vlaďka, Marek, Míša...??? A opravdu by mě zajímalo,co se asi stalo s Emou? Ale to před Lili nesmí ani vyslovit. Nikdy ji něměla ráda, možná proto, že se pořád vtírala do mojí přítomnosti. Jako by nevěděla, že jsem se do ní zamiloval hned, jakmile vstoupila ten první den do dveří. Už tehdy byla krásná, ale nejen to měla v sobě jakousi energii, která donutila všechny, aby se na ní koukly. Jen Ema v tu chvíli koukala dopředu a na papír si čmárala nesmysltelné klikyháky. Navíc Lili byla vysoce inteligentní a krásná, Ema naproti tomu ošklivá a hm... no..blbá. Lili prostě neměla důvod žárlit. I přesto jsem věděl, že kdyby na světě zbyly jen ony dvě v životě by na sebe nepromluvili ani slovo. Lili mi to odmítala vysvětlit, prý nechtěla abych byl v ohrožení i já. Necápal jsem to, o jakém ohrožení proboha mluví???A když jsem se jí řekl, že kvůli ní bych klidně skočil i do Tartaru, tak se naštvala, a řekla, že by to nebyl dobrý nápad. Ve škole jsem se na to samé jednou ptal i Emy, než mi stačila odpovědět, přišla Lili, udělala mi scénu a pak se mnou několik dní nemluvila. Ne chování těch dvou ve vzájemné přítomnosti nikdy nepochopím." Tak pojď, ať jsme tam včas." řekla Lili, a tak jsem jí otevřel dveře do auta, sám nasedl z druhé strany, nastartoval a jeli jsme...